V rámci projektu "Historické obrázky ze života na venkově na Staré solné stezce" byly na obou stranách hranice podél Staré solné stezky zmapovány typické krajové zvláštnosti a zvyky. Na podkladě historických rešerší bylo provedeno srovnání odlišných venkovských regionů (českých a německých na straně jedné a horských a nížinných na straně druhé). Na podkladě archeologického výzkumu a rešerší byl v Brloze vypracován vzorový projekt mlýnské zahrady, ve které jsou typické dobové odrůdy stomů, bylin a květin. Na Moldavě byly mapovány vysokohorské podmínky, dobové zvyky a potřeby a na základě získaných informací pak zpracován vzorový projekt vysokohorské mlýnské zahrady s využitím místních druhů rostlin, které prospívají v daném prostředí.
Vytvořením stálé muzejní expozice Obrázky ze života v brložském mlýně a realizací miniatury horské louky v Klein-Erzgebirge a přípravou expozice původní mlýnské pekárny a dobového života na horském venkově byly vytvořeny základy pro autentické ztvárnění představ o každodenním životě konkrétních lidí na počátku 20. století.
Byly realizovány společné workshopy, setkání a akce při tradičních svátcích (Velikonoce, Vánoce), také společné semináře (např. Domkáři, horské louky, kořenáři a kořenářky, Život na horském venkově v uplynulých stoletích, Zpracování kdoulí jako příkladu staré odrůdy v minulosti hojně pěstované atd.).

Výstupem z těchto akcí a práce odborníků jsou tři vzniklé popularizující dvojjazyčné brožury:

Obrázky ze života
Domkáři, horské louky, kořenáři a kořenářky
Mlýn Moldava, obrázky ze života/ Lebensbilder

                    

Dům v Dolní Moldavě čp. 87, jehož historie sahá až do 17. století, býval selské stavení, mlýn, pila i pekárna, která zásobovala chlebem celou ves. Stával na vodním náhonu napájeném vysokohorským potokem Muldou, jejíž vody se tu sbíhají ze širokých rašelinných mokřin v okolí. Mlýn, jak už to bývalo, byl centrem života na vsi. Život v horách nebyl vůbec jednoduchý, a tak lidé drželi pospolu, vzájemně se navštěvovali, pomáhali si a udržovali vztahy s příbuznými, a to nejen ve vsi, ale i s těmi vzdálenými, třeba dole v podhůří. Ve mlýně se obyvatelé setkávali, nalézali radu, pomoc, často také útěchu. A společně vytvářeli tradice a historii.